Tak jsem po delší pauze zasvětil jeden den nezřízenému sledování filmů. A dopadlo to
vcelku dobře - při volbě jsem měl šťastnou ruku (o kvalitách mého vkusu ani nemluvě):
Můj den začal s patřičnou pompou - co se týče předehry k
hlavnímu menu, zařádil jsem si s prvním dílem čtvrté série
Ztracených - a nedělal jsem nic jiného, než chroptěl blahem. Ať si
říká kdo chce co chce o zbytečném prodlužování tohoto seriálu a
neustálém mlžení o mysteriích tajemného ostrova, ale já bych
voubec nebrojil proti tomu, kdyby v počtech epizod tento seriál
předstihl ikonu mezi seriály Tak jde čas. V kouzlu Ztracených jsem
se naprosto ztratil, a to s radostí - stále si pamatuji třetí sezónu, kterou jsem sjel celkem ve třech dnech a to prosím ve zkouškovém období...
Veselá karikatura Ztracených charakterů od pana Toma Richmonda
Co se týče úvodu do čtvrté sezóny, do kolen mě dostávají flashforwardy, tedy záběry ne do minulosti hrdinů, ale do budoucnosti, což seriálu dodává naprosto bombastický nádeh. Nebudu popisovat děj této epizody, od toho tu jsou fandovské stránky www.lost.cz - mohu jen doporučit.
K hlavnímu menu jsem si zvolil tu nejdelikátnější delikatesu mezi
delikatesami - ukájel jsem totiž své filmové libido nad filmem, který
jsem už před jeho shlédnutím zařadil do top ten mého soukromého
Zlatého Fondu - ano, jedná se o pokračování cross-overovské řady Aliens vs. Predator: Requiem.
Kdo s koho
Jak začít... aha: bombastická hardcore řežba, hyper-überskvostný
klenot mezi sci-fi akčními snímky - pro mě jakýkoliv film s predátorovskou tématikou automaticky získává status kultovnosti.
Film začíná tam, kde jeho předchůdce skončil - tedy na palubě predátorské lodi, ve které se ihned na začátku "vyklube" hybridní vetřelec - mix mezi predátorem a vetřelcem - po důvodu vzniku hybrida s genetickým materiálem od obou druhů (jakto, že takto
Konfrontace nepozemských dredařů: predátor (vpravu) vs. vetřelčí hybrid (vlevo)
Přestože do bojů proti alienům se s kolísavou úspěšností zapojí jak obyvatelé městečka, tak i národní garda a v poslední instanci nakonec i protřelá vláda, bažil jsem zejména po scénách s Predátorem, kterému jsem opravdu fandil více než všem postavám (mimo místního šerifa, jehož tvář mi trochu připomínala admirála Adamu ze seriálu Battlestar Galactica). Jak jsem řekl, na Predátora jsem upínal veškerou svou pozornost, bez dechu jsem sledoval jeho každičké našlápnutí, každičký pohyb prošpikovaný vysoce ritualizovanými manýry lovce, každý pohled predátorské infravize, jeho každé nervydrásající hřmotné zařičení či samotné bojové sekvence, z nichž ční nad ostatní finální
bitva mezi hybridem a predátorem, kde si to s ním rozdá naférovku pěstním soubojem beze zbraní - úchvatné vykreslení predátorského psyché, mentality lovce fér playera s patřičnou machistickou sebedůvěrou. Jedním slovem - BÁJO!! Filmu mohu vytknout jediné - více scén s Predátorem a více scén během dne!! To je však to jediné. Pokud bych chtěl udělat resumé, tak film obsahoval dostatečné množství násilných scén, mrtvol, nápaditých splatter efektů, vetřelců, sexy američanek... a spoustu dalších elementů... možná časem aktualizuju...
Co mě na filmui hned uhranulo bylo, sice krátké, ale vykreslení predátorské planety - osobně si myslím, že by nebyl špatný nápad natočit další díl odehrávající se výhradně na této planetě, věnovat se trochu více této rase lovců (jejich historie, jaká je jejich společnost, dělba práce, sexuální život, jak vlastně vypadají jejich samičky???), vždyť si to tito extraterestriální gladiátoři zaslouží
- Morituri Te Salutant!
vcelku dobře - při volbě jsem měl šťastnou ruku (o kvalitách mého vkusu ani nemluvě):
Můj den začal s patřičnou pompou - co se týče předehry k
hlavnímu menu, zařádil jsem si s prvním dílem čtvrté série
Ztracených - a nedělal jsem nic jiného, než chroptěl blahem. Ať si
říká kdo chce co chce o zbytečném prodlužování tohoto seriálu a
neustálém mlžení o mysteriích tajemného ostrova, ale já bych
voubec nebrojil proti tomu, kdyby v počtech epizod tento seriál
předstihl ikonu mezi seriály Tak jde čas. V kouzlu Ztracených jsem
se naprosto ztratil, a to s radostí - stále si pamatuji třetí sezónu, kterou jsem sjel celkem ve třech dnech a to prosím ve zkouškovém období...
Veselá karikatura Ztracených charakterů od pana Toma Richmonda
Co se týče úvodu do čtvrté sezóny, do kolen mě dostávají flashforwardy, tedy záběry ne do minulosti hrdinů, ale do budoucnosti, což seriálu dodává naprosto bombastický nádeh. Nebudu popisovat děj této epizody, od toho tu jsou fandovské stránky www.lost.cz - mohu jen doporučit.
K hlavnímu menu jsem si zvolil tu nejdelikátnější delikatesu mezi
delikatesami - ukájel jsem totiž své filmové libido nad filmem, který
jsem už před jeho shlédnutím zařadil do top ten mého soukromého
Zlatého Fondu - ano, jedná se o pokračování cross-overovské řady Aliens vs. Predator: Requiem.
Kdo s koho
Jak začít... aha: bombastická hardcore řežba, hyper-überskvostný
klenot mezi sci-fi akčními snímky - pro mě jakýkoliv film s predátorovskou tématikou automaticky získává status kultovnosti.
Film začíná tam, kde jeho předchůdce skončil - tedy na palubě predátorské lodi, ve které se ihned na začátku "vyklube" hybridní vetřelec - mix mezi predátorem a vetřelcem - po důvodu vzniku hybrida s genetickým materiálem od obou druhů (jakto, že takto
nikdy nevznikl člověkovetřelec??) jsem raději nepátral a s infantilním zaujetím sledoval masakrózní průběh filmu. Děj je opravdu prostý, loď s predovetřelcem a tzv. Facehuggery (vývojové stádium vetřelců podobné zemským ostrorepům, ovšem bez výrazně vyvinutého karapaxu zato však se čtyřmi páry dlouhých končetin) ztroskotá na Zemi u amerického městečka a vetřelci se samozřejmě s vervou pustí do nebohých američanů - nešetří děti, těhotné, ani bezdomovce. Situace se vymyká kontrole a na čistící práce se vydá predátoří likvidátor par excellence. Už od prvních okamžiků mé srdce zahořelo bezmeznou láskou k tomuto extraterestriálnímu humanoidnímu svalovci. Po přistání začne ihned likvidovat veškeré důkazy o existenci predátorů i vetřelců - proč ale, z jakýho důvodu by se měl predátor srát s důkazama o jejich existenci, když lidi užívají k podobným účelům jako anglická
upperclass lišky. Možné vysvětlení se však skrývá v poslední sekvenci filmu...Konfrontace nepozemských dredařů: predátor (vpravu) vs. vetřelčí hybrid (vlevo)
Přestože do bojů proti alienům se s kolísavou úspěšností zapojí jak obyvatelé městečka, tak i národní garda a v poslední instanci nakonec i protřelá vláda, bažil jsem zejména po scénách s Predátorem, kterému jsem opravdu fandil více než všem postavám (mimo místního šerifa, jehož tvář mi trochu připomínala admirála Adamu ze seriálu Battlestar Galactica). Jak jsem řekl, na Predátora jsem upínal veškerou svou pozornost, bez dechu jsem sledoval jeho každičké našlápnutí, každičký pohyb prošpikovaný vysoce ritualizovanými manýry lovce, každý pohled predátorské infravize, jeho každé nervydrásající hřmotné zařičení či samotné bojové sekvence, z nichž ční nad ostatní finální
bitva mezi hybridem a predátorem, kde si to s ním rozdá naférovku pěstním soubojem beze zbraní - úchvatné vykreslení predátorského psyché, mentality lovce fér playera s patřičnou machistickou sebedůvěrou. Jedním slovem - BÁJO!! Filmu mohu vytknout jediné - více scén s Predátorem a více scén během dne!! To je však to jediné. Pokud bych chtěl udělat resumé, tak film obsahoval dostatečné množství násilných scén, mrtvol, nápaditých splatter efektů, vetřelců, sexy američanek... a spoustu dalších elementů... možná časem aktualizuju...
Co mě na filmui hned uhranulo bylo, sice krátké, ale vykreslení predátorské planety - osobně si myslím, že by nebyl špatný nápad natočit další díl odehrávající se výhradně na této planetě, věnovat se trochu více této rase lovců (jejich historie, jaká je jejich společnost, dělba práce, sexuální život, jak vlastně vypadají jejich samičky???), vždyť si to tito extraterestriální gladiátoři zaslouží
- Morituri Te Salutant!
Finální verdikt (AvP2: Requiem) zní:
9,666/10
2 komentáře:
ad LOST: Na čtvrtou sérii jsem se taky začal dívat a i dívat budu, ale jsem spíš zastánce tzv. mělo-zůstat-u-dvou-sezón proudu. LOST se drží tradice, ze které si dělali srandu i Simpsonovi - když kvalita seriálu klesá, přidejte další postavy:-) No a nám v LOSTu poslední dobou doslova padají z nebe. Už to je moc. Moc postav. Moc flashbacků a flashforwardů. Moc tajemství. Copak může normální člověk pojmout a následně si vychutnat všechny ty spojitosti, náznaky a tajemství? Sám jsem byl předtím z toho nadšený, dokonce jsem si sepisoval, co bych chtěl vidět vyřešeno, ale teď - přiznám se, už mi to hlava nebere. A k tomu nás čekají ještě další skoro 3 sezóny...
Moje nejoblíbenější díly patří dvojdíl na konci první sezóny, když objevili hatch, a pak S01E02 s nezapomenutelnou písničkou Make Your Own Kind of Music. To byl vrchol LOSTu pro iNa, kdy tento seriál zářil jako žádný jiný. Bohužel, bejvávalo. Nyní v přehršli další kvalitní konkurence už LOST zapadá.
ad AvP2: Bohužel, pro mě jen splatter vyvražďovačka, nic víc. Nově narozený predalien pro mě nebyl nic převratného (hrál jsem předtím hru AvP2, kde jsem takový potvory kosil na potkání:-), a tak jsem se na film díval prakticky jen kvůli Reiko Aylesworth, která hrála Michelle Dessler ve 24ce :D Jako efetky supr, ale kam zmizelo napětí a atmosféra, která bývávala s alieními a predátořími filmy spojena? V AvP2 to prostě všechno už jen degradovalo na cákance krve a dalších tekutin. Nehledě na to, že alieni se množí až příliš rychle a že predátoři vyslali pouze JEDNOHO (!) predíka, aby je vyhladil - sice machra, ale stejně by na všechny nestačil... Ještěže měl k ruce Reiko;-)
To sum it up: opět se ukážu jako konzerva, ale tenhle film nesahá atmosféře původních jedniček Predatora nebo Aliena ani po podrážky.
Okomentovat